Polští MOONLIGHT brázdí hudební vody již více než dekádu a po celé řadě nahrávek i nadále neutuchají v hledání rozmanitých hudebních cestiček. Lze říci, že v tomto smyslu mají mnohé společné s někdejšími domácími kolegy LUX OCCULTA či SIRRAH, jimž byla výchozí škatulka rovněž až příliš těsná a i z dnešního pohledu je pojetí jejich tvorby značně neortodoxní. Paralely by se však našly také u zahraničních interpretů jako jsou např. THE GATHERING nebo THE THIRD AND THE MORTAL, s nimiž kapelu pojí některé hudební prvky, ale především cit pro jinakost a snaha brouzdat mezi žánry. Ačkoliv MOONLIGHT byli a jsou v souvislostí s předchozími nahrávkami velmi často chápáni jako představitelé gotického roku, je toto označení dosti vágní a při pohledu do ještě nedávné minulosti tvoří pouze dílčí složku jejich tvorby: Ostatně, Poláci se již od svých počátků prezentovali poměrně osobitě, nepostrádaje originalitu a relativně široký hudební záběr.

Album „downWords“, vydané na sklonku loňského roku, zachycuje kapelu v období pokračujících změn, jejichž počátek lze zaznamenat již na předchozí řadovce „Audio 136“. MOONLIGHT zcela opustili svůj dřívější na kytarách a výrazné přímočaré melodičnosti postavený projev a rozvláčné melancholické polohy či poměrně rozvětvenou kompoziční strukturu podřídili mnohem subtilnějšímu a minimalističtějšímu výrazivu, v jehož rámci je tím nejvýstižnějším pojítkem s předchozí tvorbou výtečný hlas zpěvačky Maji Konarske. S trochou odstupu se tak MOONLIGHT pro mnohé posluchače mohou stát zcela novou kapelou, která otáčí kormidlo tvůrčího směřování téměř o sto osmdesát stupňů a k hudební tvorbě zaujímá zcela nový avšak neméně zajímavý postoj.

Struktura skladeb je zjednodušena téměř až na dřeň a efektního výsledku dosahují hudebníci s pozoruhodným minimem prostředků, kdy hlavní úlohu často hraje výrazná distorzní basová linka doplněná rytmických základem bicích či dusavých beatů (např. „Szpieg“). Do popředí zájmu se dostává především hra se zvukem a jeho rozmanitými podobami. MOONLIGHT dokáží vytvořit velmi sugestivní struktury postavené na kontrastní kombinaci jemných, ševelících samplů a systetizátorů, které mnohdy přechází do podoby disonantních hlukových stěn tvořených silně distorzní kytarou, jenž vzápětí klesají do klidu smyčcového intermezza, smutně znějící harmoniky či zvonících perkusí doprovázených samplovanými smyčkami. Hudebníci zcela upustili od charakteristického provzdušněného projevu se špetkou odtažité zasněnosti a obrátili se ke značně odlišným vyjadřovacím prostředkům, jenž nahrávce vtiskávají velmi nervózní, stísněnou a chladnou atmosféru („Insomnia“). Nicméně některé z těchto postupů nejsou pro tvorbu kapely až tak zásadně nové a neznámé, jestliže s nimi však hudebníci dříve poněkud nenápadně koketovali (např. album „Candra“, výrazněji již „Audio 136“), nechávají je na „downWords“ plně rozkvést. Nespornou devízou nahrávky je hlas již vzpomenuté Maji Konarske, který je nejen její integrální součástí, ale v mnoha okamžicích také tím hlavním nástrojem, který skladbám vtiskává zbývající část charakteristického naturelu.

MOONLIGHT i po více než deseti letech hudební aktivity působí jako svěží kapela, jejíž tvorba je zcela prosta upachtěnosti a bloudění v kruhu vlastních nápadů. „downWords“ se prezentuje jako originální, i když v protikladu k minulosti pravda podstatně méně přístupná nahrávka, která tentokráte skutečně není o přímočaré líbivosti, zážitek z poslechu však není o nic menší. Polský jazyk, v němž je celé album prezentováno, jen navíc podtrhuje intimní vyznění a dojem libozvučnosti, jehož by původní angličtinou kapela patrně ani zdaleka nedosáhla.